Budova hlavního nádraží


obec: Nymburk
ulice: Petra Bezruče 361/1
Zavedení železnice k městu
V letech 1868 - 1870 bylo v rámci budování železniční trati z Kolína do Mladé Boleslavi postaveno nádraží. Již v záměru celého projektu bylo počítáno s tím, že se Nymburk stane do budoucna významným železničním uzlem právě proto, že ležel uprostřed tohoto železničního uzlu.
Dne 13. ledna 1867 se v Nymburce sešlo za předsednictví knížete Hugo Thurn-Taxise konsorcium pro vybudování železniční trati Kolín - Mladá Boleslav. Již měsíc poté (18. února 1967) obdrželo konsorcium předběžnou koncesi a 8. září 1868 koncesi pro stavbu a provozování Severozápadní dráhy. Během stavby byla jako provozovatel ustanovena akciová společnost C. K. privátní rakouská Severozápadní dráha. Stavbu řídil Ing. Vilém Helwag, výborný technik a energický organizátor prověřený zkušenostmi při výstavbě železničních tratí v Rakousku a Švýcarsku.
Dne 13. října 1870 se konala technicko-policejní prohlídka trati, v jejíž zprávě se píše:
„Železniční trať je podle projektů vybudována o jedné koleji a obsahuje stanice Kolín, Velký Osek, Poděbrady, Nymburk, Dobrovice a Mladá Boleslav. Ve stanici Nymburk jest kolej průběžná hotova, koleje vedlejší se kladou. Na všech strážnických domcích jsou elektromagnetické zvonce návěstní úplně zřízeny, telegrafní vedení jde však pouze z Kolína do Poděbrad, pak z Nymburka po kusech k Vlkavě…“

Zahájení provozu
Již 27. října 1870 byl zahájen provoz na trati Kolín-Nymburk-Mladá Boleslav a o tři roky později (4. října 1873) na trati Nymburk-Lysá nad Labem.
Druhé koleje se trať z Nymburka do Velkého Oseka dočkala v roce 1907 a o dva roky později byla protažena až do Kolína.
Na nově vzniklé železniční křižovatce v Nymburce se souběžně s tratí budovaly dílny na opravu lokomotiv a vozů, výtopna a inspektorát. Provoz v Dílnách Severozápadní dráhy byl zahájen 1. května 1874. Výtopna zahájila provoz 13. září 1873. Měla rotundu, točnu a třicet lokomotiv. V letech 1951 - 1953 se z původního místa v sousedství dílen přestěhovala k Mrlině na jižním předměstí a vzniklo Lokomotivní depo.

Zajímavosti:
• V roce 1913 měl staniční úřad Nymburk místní nádraží 4 úředníky, 7 zřízenců, 2 konduktéry a 8 dělníků, 1 strojvůdce, 1 vozního mistra a také 1 topiče. Denně nádražím projíždělo 5 osobních, 27 smíšených a 16 nákladních vlaků. Dopravní úřad Nymburk Severozápadní dráhy měl 22 úředníků, 11 podúředníků, 115 konduktérů, 185 staničních zřízenců a dělníků. Nádražím projíždělo 18 rychlíků, 45 osobních vlaků, 44 - 50 nákladních vlaků. Topírna měla 113 strojů, 6 úředníků, 4 strojmistry, 110 strojvůdců, 41 topičů, 12 podúředníků, 10 zřízenců a 217 dělníků.

• V budově nádraží se narodil český hudební skladatel Jan Seidel (*25. 12. 1908 Nymburk, †23. 5. 1998 Praha), který byl jednou z nejvýraznějších osobností české poválečné hudební kultury. Těžištěm jeho tvorby byla vokální hudba. Jan Seidel je autorem mnoha symfonických děl, koncertů, hudby komorní, filmové i scénické, upravil několik tisíc lidových písní.
Archiv paní Říhové
Budova hl. nádraží, archiv J. Řehounek
Budova hlavního nádraží, autor J. Teper
Depo točna asi 1992, archiv J. Řehounek
Nádraží 20 léta 20 stol, archiv J. Řehounek
Nádraží po roce 1900, archiv J. Řehounek
Topírna 1960, archiv J. Řehounek